Stručné dějiny Karlovic


/ osad Přáslavice, Roudný, Svatoňovice, Nová Ves, Radvánovice, Sedmihorky /
Zdejší kostel sv. Jiří a škola jsou skrovným pozůstatkem velké vesnice Přáslavice, která zanikla v xv. století pod tlakem mocné šlechty, aby byla získána úrodná pole. Obydlí poddaných se tak ocitla v roklích kolem potoků.

Kostel v Karlovicích s přilehlým hřbitovem

Přásiavice vznikly před tisíciletím v době knížecí /přeslav/ a není vyloučeno, že původní slovanské sídliště bylo zde v těsné blízkosti na skalním útesu. Palacký uvádí farní ves Přásiavice již r.1278 a její působnost sahala hodně daleko /až 3 duchovní/ budova kostela je datována ze xlv.století, dřevěná zvonice se šlapacími zvony byla zbourána po roce 1850. Když byla postavena věž kostela, roku 1871 byla lomená klenba chrámová podložena rovným dřevěným stropem.svorník z klenby zazděn zvenku za oltářem pod okny. Ve věži jsou staré dva zvony s letopočty 1707 a na nich reliéfy sv. jiří a p. Marie, znaky pánů ze Smiřic a Valdštejnů. V kostele je také starý obraz, jehož autorem má být Petr Brandl a památný kalich z roku 1699 je uchován v turnovském museu.

Závislost osadníků i kostela se ocitla nejprve na hradu Valdštejně, založeném v letech 1270-1280 a pak na panství Hrubá Skála, založeném v roce 1350. valdštejnské zboží spojené se skálou koupili Smiřičtí ze Smiřic a drželi je do roku 1618, po bitvě bělohorské přešla rozpadlá panství do rukou válečníka Albrechta z Valdštejna a tento rod je podržel do roku 1820. Následujícího roku se stal majitelem Hrubé Skály Jan Lexa nově jmenovaný rytíř z Aehrenthalu a tito zde zůstávali od roku 1945.

Zdejsí lid se dostával velmi často do sporu s nenasytnou šlechtou, na př.svqbodný pán Jan z Aehrenthalu podal roku 1864 c.k.slavnému trestnímu soudu v Praze žalobu pro urážku na cti za to, že si někteří naši občané podali stížnost a byly uveřejněny články v Národních listech a v časopisu Svoboda. Obžalováni také oba redaktoři dr.Grégr a Karel Ranke. Představenstvo obce se obrátilo se stížností jak kostel přáslavský je o své jmění připraven a jak pan baron na zbourání této posvátné budovy usiluje, aby značné jmění chrámu nenazývalo se více záduší přáslavskou a jak tentýž pan baron Aehrenthal asi roku 1850 dal rozházet starobylou školu přáslavskou, z níž něco dříví prodal a ostatní část dal rozvozit ku své potřebě po svých dvorech a l.p. 1853 vzal nám libovolné prostřední náš zvon, darovav jej městu Turnovu. aby si tam získal přátel,  spor prohrán a pro některé to znamenalo vězení.

Zdroj: Strojový přepis místopisné tabulky zdejšího hřbitova, foto autor,
gps: 50°33'35.904"N, 15°12'34.684"E